Paray-le-Monial

 

Paray-le-Monial je historické městečko s asi 9100 obyvateli ve střední Francii, v jihozápadním cípu Burgundska, département Saône-et-Loire. Turisté zde navštěvují hlavně románský kostel Sacré-Coeur, jednu z nejvýznamnějších památek clunyjské architektury.

Roku 973 zde vévoda Lambert založil benediktinský klášter, který od roku 999 až do 1790 podléhal blízkému opatství Cluny. Proto dostala stará obec Paray přízvisko le Monial čili „mnišské“. V 17. století zde žila řeholnice a vizionářka Markéta Marie Alacoque, z jejíchž vidění vznikla úcta k Božskému Srdci Páně, živá ve Francii i u nás hlavně v 19. století. Pouti do Paray-le-Monial, v nedávné minulosti téměř zaniklé, se opět oživují, zejména za účasti charismatických hnutí.

 

  • Současný kostel Sacré-Coeur (Božského Srdce), původně klášterní, se začal stavět ve 11. století (západní část), ve 12. stoletívznikly věže a chór a byl dostavěn až po roce 1300. Je zřejmě zmenšenou a zjednodušenou replikou zbořeného opatského kostela v Cluny. Je to trojlodní basilika s mohutnou příčnou lodí a s hlavní věží nad křížením, s věncem kaplí kolem chóru, s poměrně krátkou lodí a s dvěma věžemi a předsíní (nartex) na západě. V klenbě chóru je neobyčejná freska sedícího (?) Krista, hlavice sloupů jsou bohatě zdobené. Ke kostelu přiléhá bývalý klášter, přestavěný v 18. století, kde jsou dnes různé expozice.

 

Radnice (16. stol.)

  • Radnice, Jayetův dům ze 16. století s bohatě zdobenou fasádou.

  • Tour Saint-Jacques, zbytek městského kostela sv. Jakuba, zbořeného po Velké revoluci.

    Podrobněji historie: Paray-le-Monial (pare le monial) je městečko v departementu Saône-et-Loire v Burgundsku v kraji Charolais. Paray-le-Monial má asi 10 000 obyvatel a leží v nadmořské výšce 245 m. Vévoda ze Chalonu Lambert se přátelil s Mayeulem, čtvrtým opatem z Cluny. Na břehu řeky Borbince byl v roce 973 založen benediktinský klášter, který jako řada jiných na poutní cestě do Santiaga de Compostela podléhal opatství v Cluny.

    Od roku 999 zde bylo clunyjské převorství. V románském Francouzském království zde bylo jedno z četných kulturních středisek pro architekturu, sochařství a/či mozaiky. Stavební práce pokračovaly rychle a vysvěcení původního kostela Paray I bylo v roce 977. 5. května 999 klášter Saint-Marcela-les-Chalon, během velkého obřadu, byl synem hraběte Lamberta Huguesem, hrabětem z Chalonu a biskupem z Auxerre, darován Cluny. Napojení kláštera v Paray na Cluny mělo značné důsledky pro zdejší převorství a pro malé město, které se rychle rozvíjelo. /

    Je to místo trojího Zjevení Božského srdce (v letech 1673 až 1675) jeptišce svaté Markétě-Marii Alacoque (1647-1688). Bylo to v době silného vlivu jansenismu = moralismu, proti kterému se hnutí z Paray-le-Monial vyznačovalo spiritualitou důvěry v Krista, nadřazení duchovního života nad moralismem. Dodnes se zde konávají velká setkání věřících = přátel Krista, kteří mu dávají své srdce. Klášter sám nevlastnil žádné cenné relikvie, nebyl tedy středověkým poutním místem, ale sloužil původně k upevnění moci kláštera v Cluny.

    Poutním kostelem se bazilika Notre-Dame stala teprve koncem 17. století, když v ní svatá Markéta-Marie Alacoque kázala o úctě k Nejsvětějšímu srdci Páně. Burgundská saleziánská jeptiška a vizionářka Marguerite-Marie Alacoque z Paray-le-Monial přicházela s obrazem milosrdného Ježíše a jeho krvácejícího srdce, opleteného bodavým trním a hořícího láskou k lidem, v době, která opět stavěla s oblibou do popředí Boha přísného a trestajícího. V roce 1875 byl chrám povýšen na „baziliku Nejsvětějšího srdce“ a Markéta Marie byla svatořečena. Asociace přátel románské baziliky v Paray-le-Monial má za cíl uplatnění a zvýraznění tohoto kulturního dědictví a pořádá zde i velké konference.

    S bazilikou sousedí Parc des Chapelains. Historické jádro města. Katedrála Notre-Dame je z 15. století, obsahuje triptych Mistra z Moulins. Radnice je z 16. století. Průplav Centre pochází už ze 17. století (spolu s průplavy Languedoc a Briare). Průmysl stavebních hmot. V Burgundsku v době okolo roku 1100 byly činěny pokusy o náročnější reliéfní výzdobu. Na portále dnes umístěném v Musée du Hieron v Paray-le-Monial je Kristus v mandorle se dvěma anděly, 12 apoštolů kolem sedící Panny Marie s Ježíškem jsou dole na dveřním překladu pod tympanonem. Tympanon pochází z blízkého Anzy-le-Duc (20 km jižně) z doby kolem roku 1150.

    www.paraylemonial.fr Podrobněji o architektonické památce: Klášter a zvláště kostel Paray II byl zachycen na plánech Odilona z Mercoeur. Tento kostel z 11. století byl důležitý. Hugues ze Semuru, nástupce Odilona, řídil ve 12. století výstavbu nového a velkého převorského kostela Paray III, tj. dnešní baziliky. Bazilika v Paray-le-Monial je skvělý příklad románského umění v Burgundsku. Na severním portálu (nedávno obnoveném) jsou ozdoby z motivů inspirovaných muslimským uměním. Zřejmě zednické party pracovaly jak v Cluny, tak i v Paray.

    Chceme-li získat představu, jak vypadal opatský chrám v Cluny III, než byl zbořen, nabízí se nám pro srovnání tento bývalý klášterní kostel = bazilika Notre-Dame v Paray-le-Monial z první poloviny 11. století – je sice menší a jednodušší, ale je jedním z nejvýznamnějších příkladů clunyjského stavebního umění. Původní klášterní kostel byl založen roku 973, realizoval se roku 999 a opat Odilo vysvětil původní malý kostel roku 1004 – tehdy patrně podle vzoru Cluny II, až během první poloviny 11. století byla vybudována předsíň se dvěma věžemi na průčelí.

    Basilique du Sacré Coeur √ = půdorys románského klášterní¬ho kostela burgundské školy z kraje Brionnais (mimo) s příčnou lodí odpovídal (skromnějšími rozměry) řešení baziliky Cluny III. (1088) a autunské katedrály. Roku 1090 začal opat Hugo realizovat stávající stavbu, trojlodní bazilika Nejsvětějšího srdce Ježíšova byla postavena v jednom sledu (v letech 1090 až 1109 či 1110 ?, též uváděn rok založení 1109) – byla postavena ve stejné době jako Cluny III. jako kostel převorství. Střední loď a chór jsou z 12. století. Pod patronací sv. Huga (Saint-Hugues), tehdejšího clu¬nyjského opata, pracovali zde mistři z Cluny.

    Stavba, klenot burgundského románského slohu, je dokonale vyvážena se stupňovitou apsidou a elegantní osmiúhelníkovou zvonicí nad křížením transeptu do výše 56 m. Křížení lodí je zaklenuto kupolí na trompech. Přímé osvětle¬ní hlavní lodě, valená klenba s lomenými oblouky. Hlavní loď chrámu je pouhých 49 m dlouhá, ale 22 m vysoká. Vnější členění stěn svědčí o existenci příčné lodi. Obsahuje vstupní předsíň s dvěma bočními věžemi, vysokou střední loď s nižšími bočními loděmi, značně vyčnívající transept, impozantní lucernovou věž s četnými sdruženými okny a chór s ochozem a věncem kaplí. Tyto prvky se pak rozšířily po světě v působištích clunyjského řádu. Toto členění prostoru bylo u románské baziliky do té doby neobvyklé, její proporce jsou neobyčejně harmonické. Stěny jsou bohatě členěny zahrocenými arkádami (s lomenými oblouky) a půlkruhově zakončenými okny mezi kanelovanými pilastry.

    Pilíře jsou po výšce odstupňovány, je zde třídílné slepé triforium. Chór připojený k široké a vysoké příčné lodi je jedním z nejkrásnějších příkladů románského stavitelství. Z jeho ochozu vybíhají tři apsidy. Spolu s chórem představují diferenciaci těžké masy stavby pomocí vertikálního odstupňování, jaké u románských staveb vídáme jen zřídka. Zvlášť nápadná je dalekosáhlá absence plastické výzdoby – kromě jedinečné sochařské výzdoby hlavic sloupů, která ukazuje vliv španělské a maurské architektury. Chrám nemá tympanon, ale těch několik málo kamenických prací lze však počítat k nejskvělejším dílům burgundského románského sochařství a jsou typické pro clunyjskou školu 12. století.

    Fresky pocházejí patrně ze 14. století (?). Klenbu chóru zdobí mimořádně krásná malba pocházející z 15. století, avšak odkazující na starší předlohy. / Kostel byl restaurován v 19. a 20. století. I když bazilika v Paray-le-Monial působí ve srovnání s velkými a skvělými románskými stavbami celkem jednoduše a skromně, je nicméně vysoce ceněným příkladem klasického románského sakrálního umění. Jednoduchost je tu stylovým prostředkem a spojuje se s jedinečnou proporcionalitou prostoru ve vznešené mistrovské dílo. / Kristus v majestátu (v mandorle) v chóru je obklopený symboly čtyř evangelistů. Paray-le-Monial je historické městečko s asi 9100 obyvateli ve střední Francii, v jihozápadním cípu Burgundska, département Saône-et-Loire. Na mapě: Turisté zde navštěvují hlavně románský kostel Sacré-Coeur, jednu z nejvýznamnějších památek clunyjské architektury.